Taky se Vám někdy přihodí Něco o čem jste přesvědčeni, že kdyby to Někdo vymyslel a Někdo natočil, ťukali byste si na čelo, že krapet přestřelil? Tak přesně něco takového se mi stalo tento pátek.
Šla jsem na rutinní prohlídku k doktorovi. V čekárně nikdo nebyl. Po pěti minutách už jsem byla u sestřičky. Ze zdání klidné a rychlé prohlídky mě nevyrušil ani fakt, že se sestře nepodařilo naměřit mi tlak. Asi došly baterky, to se stává. Když se jí nepodařilo mi vzít krev napoprvé, měla jsem s ní doopravdy i soucit. Někdy to prostě nejde, den blbec, známe to všichni. Když mi kroutila jehlou v ruce už potřetí a opět vedle, začala jsem se poohlížet po dveřích, kterými uteču. Že bych radši přišla zítra? Nakonec se podařilo a já celá zpocená doslova vymačkala zkumavku krve. Tak to bychom měly. Ještě EKG. Co by se tak mohlo stát? Vysvlékla jsem se a lehla si na záda. Setřička na mě připnula ty nepříjemné, studené a mokré přísavky. Vše vpořádku, jupí! Už jsem se viděla jak z vesela odcházím. Sestra, celá šťastná, že se jí podařilo naťukat moje data do tiskárny, začala tisknout výsledky. No a co myslíte? V tiskárně došel papír. Inu dobrá, i to se přece stane.
" Nevíte jak se to mění? " Kdo? Jako já? Polonahá, ležící, připnutá skřipci, které začínají být docela dost nepříjemné?
" Ne, to vážně nevím" Dalších dobrých deset minut, se to sestra, po přiznání, že je zde jen na záskok, snažila vyměnit. Když zničila třetí papír, konečně to vzdala a zavolala si druhou sestru na pomoc. Víc hlav, víc ví. Teda alespoň někdy.
Abych to zkrátila, asi po dalších 20 minutách mě zmrzlou a s cucflekama po celém trupu (jak tohle vysvětlím manželovi?) vysvobodily.
Snad to do příštího roku zapomenu...
Žádné komentáře:
Okomentovat